
Chystáte se postavit na zahradě něco nového – pergolu, bazén nebo třeba zahradní domek? Možná vás překvapí, že i na takové stavby se mohou vztahovat přísná pravidla a povinnosti dané stavebním zákonem. Kdy je potřeba stavební povolení a kdy se můžete pustit do práce bez oznámení úřadům? Zjistěte, co na to říká nový stavební zákon.
Obsah
Nový stavební zákon, nová kategorizace staveb
V červenci 2024 nabyl účinnosti dlouho očekávaný nový stavební zákon, který by měl podpořit rychlejší a levnější výstavbu. Přináší řadu změn – namísto dosavadního územního a stavebního řízení zavádí jedno společné řízení o povolení stavby, stavebním úřadům stanovuje kratší lhůty na rozhodování a stavebníkům vyšší sankce za porušení zákonných povinností. Mění i kategorizaci staveb. Nový stavební zákon rozděluje stavby na:
- drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu (např. stavby do 40 m2 s maximálně jedním nadzemním podlažím či skleník do 40 m2),
- jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu (jde o většinu rodinných domů, staveb pro rekreaci, garáží, či o zemědělské stavby),
- vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu (jde primárně o stavby veřejné infrastruktury, tedy silnice, dráhy, civilní letecké stavby, či velké výrobny elektřiny) a
- ostatní (nespadají pod žádnou z výše uvedených kategorií).
Co lze stavět bez povolení a ohlášení?
Původní stavební zákon měl tři režimy: stavby, které není třeba jakkoli oznamovat, stavby na ohlášení a stavby povolované. Nový stavební zákon však ruší princip ohlašování a mluvíme tak jenom o stavbách, jejichž realizace se stavebnímu úřadu nemusí oznamovat, a o stavbách, které musí úřad povolit. Podle § 171 nového stavebního zákona vyžaduje povolení každá stavba s výjimkou drobných staveb uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Kdy se stavba nemusí ohlašovat?
Co všechno spadá do kategorie „drobných staveb“, které nemusíte stavebnímu úřadu vůbec oznamovat? Podle nového zákona existuje několik typů staveb na zahradě bez povolení, ale jejich zastavěná plocha nesmí překročit určité limity. Drobnou stavbou se rozumí:
- Stavba do 40 m2 (dochází ke zvýšení výměry oproti současné drobné stavbě do 25 m2) s výškou do 5 m a maximálně jedním patrem, která není podsklepená více než 3 m. Stavba musí být umístěna na pozemku rodinného domu nebo chaty alespoň 2 metry od hranic pozemku, přičemž musí být minimálně 50 % pozemku stále schopno vsakovat dešťovou vodu.
- Skleník nebo bazén do 40 m² na pozemku rodinného domu nebo chaty, který je umístěn minimálně 2 metry od hranice pozemku.
- Mobilní domy (do 55 m² plochy a do 4 m výšky) na pozemcích určených pro rekreaci, které splňují stejné podmínky – minimální vzdálenost od hranice pozemku 2 m a minimálně 50 % plochy pro vsakování dešťové vody.
- Opěrné zdi do výšky 1 metru nebo oplocení do výšky 2 metrů mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše.
- Dočasné stavby pro kulturní, společenské nebo sportovní účely, jako jsou například stánky nebo přenosné prodejní zařízení, které mohou být na místě maximálně 30 po sobě jdoucích dní.
- Stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení.
Za drobné stavby se naopak nepovažují například stavby pro bydlení, chaty, garáže, průmyslové stavby nebo třeba bunkry a kryty. Pro tyto ostatní stavby, které nevyhovují kritériím pro drobnou stavbu, je nutné získat standardní povolení – tzv. povolení k realizaci stavebního záměru. Dobrou zprávou jsou ale nové lhůty, ve kterých musí stavební úřad o vaší žádosti rozhodnout. V případě jednoduchých staveb, například u rodinných domů, rozhodne úřad o vaší žádosti už do 30 dnů.
Co vám hrozí při stavbě bez povolení?
Nový stavební zákon zpřísňuje pravidla i sankce za porušení povinností, přičemž za stavbu bez povolení si nyní můžete vysloužit pokutu až 2 miliony korun, oproti původním 500 000 Kč. Kromě pokuty vás neminou ani náklady na odstranění černé stavby – pokud ji neodstraníte sami, udělá to stát a náklady po vás bude poté vymáhat exekucí. Legalizace černých staveb zůstává možná, ale nově za přísnějších podmínek. Stavba musí splňovat požadavky na odstupové vzdálenosti, sousedé s ní musí souhlasit a je nutné uhradit pokutu za přestupek.
Co si z toho vzít?
Rčení „dvakrát měř, jednou řež“ platí ve stavebnictví dvojnásob. Ať už se jedná o rodinný domek nebo kůlničku na zahradě, než se pustíte do stavby, ověřte si, zda nepodléhá povolení ze strany stavebního úřadu. Stavební zákon sice není zábavné čtení, ale jeho porušení vás může přijít pěkně draho. A pokud si nevíte rady, nebojte se zeptat, klidně přímo na stavebním úřadě. Předcházení problémům je totiž ve stavebnictví mnohem efektivnější než jejich dodatečné řešení.
Zdroje: Dostupnýadvokát.cz, FrankBold.cz, Ministerstvo pro místní rozvoj, Sedlákoválegal.cz, SeznamZprávy.cz

Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.