Velká města jsou jako betonové džungle, všude jen domy, šeď a zastavěná plocha se neustále jen rozrůstá. Mohlo by se zdát, že pro přírodu není v moderním městě místo. Zeleň parků zaujímá jen malá území, několik stromů lemující ulice už nic nezachrání a málokdo má to štěstí a má alespoň svoji iluzi přírody jakou je zahrada. Stromy a zeleň jsou přitom potřebné i centru města, zadržují vodu, zamezují ohřevu okolního vzduchu, zlepšují kvalitu ovzduší a v neposlední řadě esteticky zkrášlují okolí. Kam ale zeleň umístit, když na první pohled všechny plochy jsou zastavěné domy?
Řešením ideálním pro městské administrativní budovy, nákupní centra ale i obytné domy jsou střešní zahrady. Nejen že přinesou tolik potřebnou zeleň do jinak smutných měst a s ní spojené všechny dříve vyjmenované výhody ale působí i jako doplňková tepelná a zvuková izolace a chrání střechu před vlivy počasí. Střešní zahrady se potom dělí na dva typy, intenzivní a extenzivní. Intenzivní typ zahrady může v závislosti na statice budovy obsahovat i prvky jako jsou altánky, stromy nebo jezírko a téměř nahradí obyčejnou pozemní zahradu. Extenzivní je mnohem nenáročnější na údržbu i na vybudování a také si klade nižší nároky na technické parametry budovy, proto může být i na sedlové střeše.
Střešní zahrady jsou bezesporu krásným zpestřením městské šedi, mohou se stát malou oázou klidu v rušných ulicích a přináší mnoho výhod. Na tvorbu střešní zahrady je však vždy třeba pozvat si odborníky, aby posoudili stav střechy, všechny technické parametry a vybrali nejvhodnější materiály. Pokud plánujete stavbu domu a už dopředu víte, že si budete přát střešní zahradu, zahrňte ji do návrhů. Stavba střešní zahrady sice není nejlevnější záležitost, ale dobrou zprávou pro všechny, kteří podlehli jejímu kouzlu a chtějí mít svůj kousek přírody je, že ministerstvo životního prostředí zahrnulo střešní zahrady do programu Nová zelená úsporám. Při splnění podmínek tak můžete žádat o dotaci.