Provozovat ekofarmu je činnost velmi ušlechtilá, ne však jednoduchá. Když se rozhodneme založit si ekofarmu, musíme si pozemek, na kterém chceme farmu provozovat zaregistrovat a počítat s pravidelnými kontrolami, které zajišťují kontrolní organizace. Biofarmáři se musí řídit zákonem, a to konkrétně zákonem o ekologickém zemědělství. Není velkým překvapením, že abychom mohli ekologickou farmu provozovat, musíme splnit řadu přísných hygienických norem.
Lidé, kteří se rozhodnou si ekofarmu založit k tomu mají spoustu důvodů, některé z nich se však opakují. Na trhu často narazíme na rodinné farmy, které se předávají z generace na generaci a jinak tomu není ani v „eko světě“.
Velice častým důvodem pro založení ekofarmy je také fakt, že lidé chtějí zkrátka vědět, co jedí. Když si chceme koupit jablko v supermarketu, vybíráme většinou podle jeho barvy a tvaru. Čím dokonalejší tvar a čím více naleštěný povrh jablko má, tím lepší pro nás. To, čím je jablko napuštěné, aby vypadalo takto dobře, už ale nevíme. Otázkou potom je, jestli nás více zajímá, jaké je jablko na povrchu, což je vlastně to jediné, co o něm můžeme v supermarketu zjistit, nebo jaké je uvnitř.
V neposlední řadě existuje také skupina lidí, kteří vidí v eko podnikání dobrý byznys vzhledem k tomu, že se v posledních letech stávají mezi lidmi čím dál známější a oblíbenější.
Pravděpodobně není třeba připomínat, že bio výrobky jsou takové výrobky, které neobsahují přidané látky, dochucovadla nebo třeba konzervanty. Biopotraviny by tedy měly být podstatně zdravější a pro organismus méně či vůbec škodlivé. To však neznamená, že nám pomohou zhubnout či že je můžeme konzumovat jakožto účinný prostředek diety. Pokud například použijeme na přípravu hranolek bio brambory neznamená to, že se nám do těla dostane méně tuků, pouze to znamená, že nebudeme konzumovat přidané látky, které jsou v normálních bramborech obsaženy.
Ekofarmy se v České republice pomalu ale jistě rozrůstají. Jednou z ekofarem, kterou u nás najdeme, je třeba Zikmundův dvůr ve Zlínském kraji.