Kdo má zahradu plnou ovocných stromů, v době velké úrody přemýšlí, jak ovoce využije. Tolik kompotů, džemů a marmelád běžná rodina nikdy nezkonzumuje a nabízí se možnost odvézt ovoce do pálenice. V České republice se nejvíce pálí švestky, ale na kvalitní pálenku se podle znalců dá proměnit jakékoli ovoce s vysokou cukernatostí, nejlépe přezrálé. Líh v pálence totiž nevzniká z ovoce, ale z cukru v něm obsaženého.
Ovoce předčasně nezralé a utržené ze stromu se na pálení příliš nehodí. Indikátorem optimální zralosti je obsah cukru, tedy sladká chuť, červivost a snadné oddělení od stopky. Letní ovoce by mělo být velmi měkké, tak, že se o něj zajímá hmyz a ptáci. 
Meruňky, letní hrušky a slivoně, ze kterých doslova odkapává sladká šťáva, jsou tím pravým pro výrobu lahodného destilátu. Naopak se do palírny vozí přezrálé višně, švestky a hrozny, které se už skoro sesychají. Ovoce musí být zdravé, čisté, bez hlíny, písku, tráva, listí a větviček nesmí být moučnaté, napadené plísněmi a nemocemi, zapařené nebo mumifikované. Musí být. Červivost, dírky od mlsných zobáčků, otluky od krup, skvrny od ožehu sluncem, jizvy, praskliny, otlaky a barevné změny na slupce nejsou na překážku.
Jednotlivé druhy ovoce by se neměly míchat, daleko chutnější je pálenka jen jedno druhová. Nevadí ani to, když ovoce namrzne. Pro zdárné nastartování kvasného procesu se do nasbíraného ovoce někdy přidávají kulturní kvasinky. Pro urychlení je vhodné ovoce rozmělnit, aby se uvolnila šťáva. Kvas by měl být umístěn v místnosti, kde je teplota 15 až 20 stupňů Celsia, nesmí se míchat, aby nedošlo k narušení procesu kvašení. Dobře připravený kvas je totiž základem kvalitní lihoviny.
Do kotle se obvykle dává sto a více litrů kvasu, vypálení trvá asi 3,5 hodiny. Probíhá ve dvou fázích, při prvním pálení vzniká litr s obsahem dvaceti až třiceti procent alkoholu. Ten se opět pálí ve druhém kotli a zde vzniká pálenka. Destilát se ředí na požadovaný obsah alkoholu destilovanou vodou.
