Přírodní kámen je ušlechtilý přírodní materiál, který přežívá po staletí. Jeho krása vždy přitahovala, využíval se odpradávna na stavbu domů, k obložení zdí a plotů, vyráběla se z něj umělecká díla a významné využití měl jako ozdobný prvek v architektuře. Někteří lidé si myslí, že přírodní kámen je velmi drahý, a tedy i nedostupný, ale opak je pravdou. Často je v porovnání se umělým kamenem nebo napodobeninami a náhražkami ze dřeva, tvrzených plastů a nerezu levnější. A to ještě nebereme do úvahy jeho trvanlivost a odolnost, ta jeho bezkonkurenční.
Jedno z využití přírodního kamene je v pohřebnictví, vyrábějí se z něj náhrobky, desky na přikrytí hrobů a desky do urnových hájů. Přestože kámen vydrží hodně, někdy potřebují hroby rekonstrukci, kámen se musí přebrousit a impregnovat, písmo na pomníku obnovit. Písmo se do kamene většinou vysekává, ale také pískuje. Písmena jsou zlacená, případně ve stříbrném nebo černém provedení. V kamenictví vám na hrob mohou také vyrobit různé ozdoby, vázy a lampy.
Kámen se ale používá i na interiérové obklady, podlahy, parapety, koupelny a obložení krbů. Velmi oblíbený je mramor, hladká a stejnorodá hornina tvořená z uhličitanu vápenatého. Druhů mramoru je celá řada, můžete si ho pořídit v různých barvách, vzorech a s různým žilkováním. Mnohem tvrdší než mramor je žula, vyvřelina z živce, křemene a slídy. Žula je pro svou extrémní tvrdost jako materiál velmi vyhledávaná, protože je odolná proti poškrábání. Dříve byla v módě žula středně zrnité formy, v poslední době se dostává do popředí žula exotických barev a struktury. Používá se hlavně na podlahy a schody, v interiérech nachází uplatnění při výrobě kuchyňských a koupelnových desek. K výrobě obložení krbů, schodů a plotů se používá pískovec, hornina tvořená zrny o průměru 0,5 až 2 mm. Jeho dominantní složkou je křemen, který je odolný vůči mechanickým účinkům transportu a chemickému zvětrávání. Pískovec se dobře opracovává, tato vlastnost a široká dostupnost z něj udělala nejpoužívanější stavební kámen v naší zemi. V některých lokalitách, například u Kamenných Žehrovic, Hořic, u lázní Mšené nebo na Broumovsku se vyskytovala významnější ložiska, z nichž se pískovce dovážely i na větší vzdálenosti. Oblíbený byl i v sochařství. V Hořicích byla založena dokonce kamenická škola, kde se studenti učili zpracovávat výhradně místní pískovec.
