Ne každý má tu možnost pořídit si zbrusu nový dům a hlavně ne každý to chce. Někteří z nás například podědí starý dům po prababičce, který vypadá, jakoby právě vystoupil z doby světových válek. Pokud takový dům podědíme, nemusíme ho nutně prodávat, nebo nechat ležet ladem. Někdo v něm chce opravdu bydlet. Někteří lidé dokonce cítí ve starých domech nějaké energie, zkrátka je znát, že si dům něco zažil a někdo v něm prožil značnou část svého života.
Staré domy mají duši. A skrývají v sobě spoustu příběhů. Jejich zdi dýchají dobou našich předků a prapředků a mají v sobě zapsáno množství lidských osudů. Obzvláště domy, které zdědíme po rodině, pro nás mají obrovský význam. Prostřednictvím nich máme možnost se k rodině dostat blíž a žít tam, kde žili před několika desítkami let i oni. I když si potom naše prarodiče nebo dokonce pra-pra rodiče nepamatujeme, můžeme se k nim prostřednictvím jejich domu dostat blíž.
Jedna věc je ve starém rodinném domě bydlet a cítit jeho energii a druhá věc je jeho vzhled. Doba se za poslední století nebo i půlstoletí značně změnila, a co bylo moderní tehdy, už je dnes naprosto mimo mísu. Nemluvě o funkčnosti domu. Takový starý dům bude potřebovat řadu úprav, počínaje zateplením, výměnou oken, novou fasádou a v neposlední řadě asi také změnou interiéru. Z domu po našich prababičkách tak můžeme vytvořit dům k nerozeznání od domů postavených před pár lety ale s tím rozdílem, že ten náš bude mít „stoletou duši“ a svůj příběh.
Staré domy mají i svá praktická hlediska. Jejich výhodou je pochopitelně finanční dostupnost. Obzvláště pro mladé páry, které touží po vlastním bydlení a založení rodiny, jsou dnešní rapidně vzrůstající ceny novostaveb jen těžko finančně zvládnutelné. Oproti tomu starý dům před rekonstrukcí se dá zakoupit za výrazně nižší cenu a rekonstrukci si na něm můžeme dělat postupně, jak nám budou stačit peníze. Hlavní je, že už budeme bydlet ve svém.
Při rekonstrukci starého domu většinou nebývá zapotřebí projekt, což je také značnou výhodou a ušetří to další výdaje naší peněženky. Rekonstrukce starých domů se dá, jak už bylo psáno výše, realizovat také postupně. Když se rozhodneme pro postupnou rekonstrukci, měli bychom si určit priority, tedy co k žití potřebujeme hned a co počká. Asi nejzásadnější jsou pro nás interiéry a to nejen v designovém slova smyslu, ale také nové instalace. Pokud nám tedy do domu přímo nezatéká, nebo mu nechybí okenní tabulky, měli bychom začít právě interiérem. Druhou etapou by mohla být fasáda. Vnější vzhled našeho domu je totiž to jediné, co většina lidí vidí. Je tedy jasné, že chceme, aby vypadal co nejlépe. V poslední fázi můžeme udělat třeba střechu. Pokud střecha není vyloženě narušená nebo výrazně nepokulhává její funkčnost, s její rekonstrukcí nemusíme nijak zvlášť spěchat. Můžeme si ji nechat tedy jako takovou „korunu“ toho všeho a zrekonstruovat ji až úplně nakonec.
Taková rekonstrukce rodinného domu vyžaduje složité stavební práce, které pokud nejsme přímo z oboru, bychom měli přenechat spíše odborníkům. Navíc v konečné fázi se často více vyplatí zaplatiti o něco víc peněz, ale mít kvalitně provedenou práci na několik let dopředu, než se snažit dům opravit sami a po několika neúspěších volat stejně pomoc odborníků.
