Financování veškerých složek bydlení v dnešní době může být velký oříšek. Mnohdy zaplacení nájmu, vody, plynu a elektřiny tvoří většinu našeho platu a my se tak sami sebe ptáme, jak můžeme za celý život vůbec něco našetřit? Ceny energií navíc posledních pár let stále rostou a případě vícečetných domácností tak například spotřeba vody může mít neblahé účinky na naši peněženku.
Stát se naštěstí rozhodl své občany podpořit příspěvkem na bydlení. V tomto článku se dozvíme, co to příspěvek na bydlení je a zda na něj máme nárok.
Co přesně je příspěvek na bydlení?
Dle Úřadu práce se jedná o dávku, která přispívá jednotlivcům či rodinám s nízkými příjmy na finanční krytí na bydlení. Vyplácí se tedy v závislosti na výši příjmu rodiny nebo jednotlivce.
Ptát bychom se v tomto případě v první řadě mohli, co všechno je tedy v nákladech na bydlení zahrnuto, jelikož tato složka je poměrně rozsáhlá (zejména v případě vícečlenných domácností).
Co je v nákladech na bydlení zahrnuto?
Zadíme sem hned několik věcí:
| Energetika | Nutné náklady |
|---|---|
| Náklady na plyn a elektriku | Nájemné |
| Dodávka tepla | Provozní náklady domu (společné prostory, úklid, výtah) |
| Voda (dodávka vody, odpadní vody, teplá voda) | Čištění jímek a odvoz komunálního odpadu |
| Společná televizní a rozhlasová anténa |
Nutné je dodat, že jsou-li prokazatelné na uplynulé tři měsíce jakékoliv přeplatky na energie, je nutné je z nákladů odečíst. Pokud v posuzovaných třech měsících naopak došlo k uhrazení nedoplatků, je možné je v nákladech na bydlení zahrnout. Toto je obrovská výhoda v dnešní době, kdy ceny energií stále rostou.
Náklady na bydlení se počítají za uplynulé tři měsíce a to zejména v průměru. Přesahují-li třicet procent příjmů, žadatel má nárok na státní příspěvek. Výjimkou je v tomto případě Praha, zde musí náklady přesahovat 35 procent příjmu žadatele.
I zde ovšem platí výjimka – pokud se musel žadatel v posledních třech měsících přestěhovat, jeho průměrné náklady se automaticky snižují a to o osmdesát procent.
Má příspěvek na bydlení nějaký strop?
Pomoc státu v otázce zafinancování bydlení je samozřejmě zastropovaná a to normativem, nemůže tedy pokrýt zcela všechny náklady domácností.
A co to tedy ty normativní náklady na bydlení jsou? Jedná se o průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce/města a počtu členů domácnosti žadatele. Jsou propočítány na průměrnou cenu služeb a energií a plus mínus přiměřenou velikost bytu pro danou domácnost. Lze tak předpokládat, že například normativní náklady pro tříčlennou domácnost v Praze budou vyšší, než náklady pro stejnou rodinu v Brně.
K výpočtu nám naštěstí pomůže oficiální kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí, která nám může ušetřit spousty trápení.
Mám tedy pro výpočet použít reálné, nebo formativní náklady?
Z výše uvedených informací logicky vyplývá, že reálné a normativní náklady se od sebe budou v praxi lišit. Jakou složku mám tedy pro výpočet příspěvku použít?
V tomto případě musím použít tu částku, která je nižsí – jsou-li oproti reálným nákladům nižší ty normativní, pro výpočet musím použít právě ty normativní. Platí to samozřejmě i v opačném případě. Nedostaneme se tedy v žádném případě na částku příspěvku vyšší, než jsou normativní náklady.
Jak podat o příspěvek žádost?
O příspěvek na bydlení, stejně jako u všech příspěvků od státu, je třeba oficiálně zažádat. Nabízí se nám různé varianty.
Můžeme žádat tzv. “po staru”. Tím je myšleno žádat osobně na příslušném úřadu práce. Příslušným ÚP se myslí ten podle trvalého bydliště žadatele o příspěvek. Je zde samozřejmě nutné doložit příslušné tiskopisy a přílohy. Tiskopisy si můžete vytisknout buď doma ze stránek Ministerstva práce, nebo jsou dostupné přímo na úřadech jako takových.
Poměrně bežné je dnes žádat o příspěvky online formou. Žádá se přes Identitu občana, do které se žadatel dostane například přes eObčanku, Mobilní klíč eGovernmentu, Bankovní identitu, či přímo přes NIA ID.
Příslušné dokumenty lze dodat i prostřednictvím emailové adresy, nebo datové schránky a rovněž i poštou. V případě emailu je nutný uznaný elektronický podpis, v opačném případě ho musí žadatel do pěti dnů podání žádosti potvrdit ústně nebo písemně.
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.