Ten, kdo využívá k topení, vaření nebo ohřevu vody plyn, by měl počítat se tím, že podle Energetického zákona jsou všechna zařízení, připojená k plynu, považována za odběrná plynová zařízení. Prvním plynovým zařízením, které každý odběratel má, je hlavní uzávěr plynu, posledním jsou konečná zařízení pro využití plynu jako sporák, kotel nebo bojler. Jediným zařízením, které s plynem souvisí, ale nespadá do této skupiny, je měřící zařízení.
Zákon určuje každému provozovateli odběrného plynového zařízení revize a kontroly. Pprotože provozovatel nese za případné škody, způsobené provozem plynového zařízení, zodpovědnost, měl by se seznámit s příslušnými vyhláškami.
Na pravidelné revize plynu se nesmí zapomínat už proto, že většina stávajících rozvodů je provedena klasickými šroubovými spoji s těsněním z konopí a fermeže. Zemní plyn na těsnění ve šroubových spojích působí, těsnící materiál vysychá a po čase může docházet k úniku plynu do okolí.
Kontrola plynového zařízení by se měla provádět jednou do roka, přezkouší se při ní ovladatelnost armatur, ověří přístup k hlavnímu uzávěru plynu, plynoměru a všem armaturám. Kontroly provádí pracovník, proškolený k obsluze zařízení, který ovládá bezpečnostní předpisy a požární řád. Výsledky zapisuje do provozního deníku, kam uvede, kdo kontrolu prováděl a v jakém rozsahu. Pokud zjistí nějaké závady, musí dát návrh na jejich odstranění.
Revize odběrných plynových zařízení jsou výchozí a provozní. Výchozí se dělá před uvedením plynového zařízení do provozu a bývá součástí dodávky. Provozní revize se dělá jednou za tři roky, zkouší se při ní těsnost spojů v plynovodní soustavě.
Revize a zkoušky provádí provozní technik, jehož způsobilost byla ověřena organizací státního odborného dozoru a který má k této činnosti osvědčení. Revizní technik plynových zařízení získává druh osvědčení bez omezení nebo se může specializovat pouze na některé plyny nebo zařízení. Bývá často majitelem nebo pracovníkem firmy, která provádí i opravy kotlů a dalších plynových spotřebičů a zařízení.
