Člověk by si řekl že je velmi náročné vyučit se jednomu řemeslu pořádně, žádá si to mnoho času, zručnosti i úsilí, a dlouhá léta, než se staneme opravdu dobrými ve svém oboru. Ovšem pasíři musejí ovládat několik řemesel zároveň, všechny stejně precizně aby mohla vznikat pod jejich rukama umělecká díla. Stát se pasířem není vůbec jednoduché, je to vlastně několik řemesel dohromady. Sváří, tepají, soustruží, brousí, jsou uměleckými zámečníky, brusiči i patinéry zároveň. Musí umět zpracovat vše od zlata po vrata, nejčastěji však vyrábí ozdobná zábradlí, nápisy a vývěsní štíty pro firmy ale i originální svítidla a doplňky interiérů.
Ačkoliv obor pasíř jako takový již několik let neexistuje, zručných mistrů se dosud najde mnoho. Práce pasíře se od uměleckého kováře v mnohém odlišuje, pasíř zpracovává spíše drobnější předměty a nepracuje se žhavým kovem, ale opracovává ho za studena. Dobrý pasíř musí vynikat jemnou motorikou, smyslem pro detail, zručností i precizností. V minulosti měli pasíři na starosti pásy, odtud také pochází název a na pásy se upevňovaly měšce i zbraně, a proto musely být opravdu kvalitně provedené.
Pasířské práce své uplatnění naleznou především při restaurování uměleckých výrobků z kovů, zhotovování replik nebo při budování dobového interiéru restaurace nebo hotelu. Často práci pasíře můžeme vidět i v kostelích ale setkáme se s ní i při běžné procházce ulicí, kde zahrnuje vývěsní štíty, tabule, mříže, zábradlí ale i zdobené dopisní schránky. Své místo tedy mají i v moderní architektuře, kde netradiční zpracování kovu může interiéru dodat kouzlo. Nejedná se jen o zábradlí i mříže, nebo velké plastiky ale zkušený pasíř vám vyrobí i opravdu nevšední svícny, věšáky, lampy, nebo šperky a plastiky. Právě tyto drobné detaily proměňují prostor a dávají mu unikátní atmosféru.
