V době, kdy nás sužují stále častější období sucha a prudké deště zatěžují kanalizační sítě, hledáme způsoby, jak vodu v krajině lépe zadržet a využít. Jedním z jednoduchých, přirozených a přitom mimořádně účinných řešení je dešťová zahrada.
Tento chytrý prvek zahradní architektury pomáhá nejen šetřit vodu, ale i zlepšuje kvalitu života rostlin, podporuje místní biodiverzitu a ulevuje městským kanalizacím. V tomto článku si ukážeme, co dešťová zahrada vlastně je, proč se vyplatí ji mít – a hlavně, jak si ji snadno vytvořit i u vás doma.
Obsah
Co je to dešťová zahrada?
Dešťová zahrada je obvykle mělká prohlubeň v terénu, která je navržena tak, aby přirozeně shromažďovala a zadržovala dešťovou vodu z okolních nepropustných ploch. Voda z deště, která dopadne například na střechu domu, příjezdovou cestu nebo zpevněné části zahrady, je svedena do této zahrady, kde se může pomalu vsakovat zpět do půdy.
Rostliny vysazené v dešťové zahradě nejen pomáhají s absorpcí vody, ale zároveň přispívají k jejímu přirozenému čištění prostřednictvím biologických a fyzikálních procesů. Díky tomu se snižuje odtok do kanalizace, zlepšuje kvalita vody a podporuje se obnova přirozeného vodního režimu v krajině.
Jaké jsou výhody dešťové zahrady?
Dešťové zahrady pomáhají chránit životní prostředí tím, že zachycují a filtrují dešťovou vodu přímo na místě, čímž snižují znečištění vodních toků i přetížení kanalizací. Zároveň zmírňují riziko záplav, protože zadržují a zpomalují odtok vody při silných deštích.
Podporují také biodiverzitu – vytvářejí prostor pro místní rostliny, hmyz a ptáky, a to i ve městech. Díky použití původních druhů rostlin navíc šetří vodu a nevyžadují dodatečné zavlažování.
Jak vybudovat dešťový záhon krok za krokem
Dešťová zahrada se zakládá v níže položeném místě, kde se přirozeně hromadí voda. Pomocí náspů a valů se sem svede odtok z domu nebo zpevněných ploch. Vysazují se hlubokokořenné, ideálně místní rostliny, které podporují vsakování vody. Teď se podívejme na jednotlivé kroky podrobněji.
Co budeme potřebovat?
Na vytvoření dešťové zahrady si připravíme jen několik základních věcí – většinu z nich snadno seženeme v hobbymarketu nebo máme už dávno doma. Budeme potřebovat lopatu nebo rýč na vykopání prohlubně, vodováhu nebo hadicovou libelu k určení sklonu, kolečko a hrábě pro modelaci terénu a případné vytvoření valů. Dále se hodí geotextilie, štěrk nebo říční kameny pro vyztužení přítoku a přepadu, případně drenážní trubka, pokud chceme vodu přivádět z větší vzdálenosti.
Krok 1 – Nalezení správného umístění a sklonu
Úspěšné založení dešťové zahrady začíná výběrem vhodného místa se sklonem alespoň 1 % – ideálně v části pozemku, kam může přirozeně stékat voda z okapů nebo příjezdové cesty.
Dešťová zahrada by měla být vzdálená alespoň 3 metry od domu a mimo oblast podzemních sítí; vodu lze přivést drenážním potrubím nebo štěrkovým korytem. Nezapomeňte na přepadový prostor pro odvádění přebytečné vody a zajistěte, aby na místo dopadalo alespoň částečné slunce.
Krok 2 – hloubka a velikost zahrady
Po výběru místa je potřeba zjistit, jak rychle půda vsakuje vodu, což ovlivní hloubku dešťové zahrady. Stačí vykopat malou jámu, naplnit ji vodou a změřit, za jak dlouho se vsákne – např. při rychlosti 0,5 cm/h odpovídá ideální hloubka 12 cm.
Velikost zahrady pak spočítáte podle plochy střechy, množství srážek a kapacity půdy; např. pro 1150 litrů vody a hloubku 12 cm bude potřeba zahrada o velikosti cca 9,6 m².
Krok 3 – výběr a nasazení rostlin
Výběr rostlin je jednou z nejpříjemnějších částí tvorby dešťové zahrady. Ideální jsou původní druhy s hlubokými kořeny, které zvládnou sušší podmínky po rychlém vsakování vody – např. třapatky, denivky, kosatce či ostřice.
Rostliny do vlhka patří do středu zahrady, ty do sucha na okraje. Při výsadbě je důležité opatrně uvolnit kořeny, zasadit rostliny v původní hloubce a vše přikrýt vrstvou mulče, který zadržuje vlhkost a omezuje plevel.
Jak o dešťovou zahradu pečovat?
Prvních pár týdnů zalévejte nové rostliny obden, poté postupně méně – přibližně jednou za několik dní během prvního roku. Po zakořenění stačí zalévat jen v období dlouhého sucha, ideálně 2–3 cm vody týdně, aby zůstala horní část půdy vlhká.
Pravidelně odstraňujte plevel, čistěte přítok i přepad a udržujte mulč, který můžete doplnit podle potřeby. V případě silných dešťů chraňte rostliny kameny a zvažte úpravy pro odvod přebytečné vody; zalévejte raději ráno nebo večer.
Zdroje: Baumax, Home in cube, Byty domy zahrady
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.