Jíst ovoce a zeleninu nás učili rodiče už jako malé děti. Většina z nás má tak v hlavě zarytou větu, že ovoce a zeleninu musíme jíst proto, abychom byli zdraví. Zatímco někteří si v průběhu života k těmto potravinám našli cestu a naučili se je pravidelně konzumovat, jiní si je v době svého dětství naopak zprotivili natolik, že je do svého jídelníčku zařazují jen v případě, když jsou nemocní a potřebují doplnit vitamíny. Je však chyba házet tyto potraviny do jednoho pytle a z principu se jim vyhýbat. Mezi jednotlivými druhy ovoce a zeleniny existují často velké rozdíly, které se netýkají z daleka jen jejich chuti.
To, že je nepříliš oblíbená brokolice účinnou prevencí proti rakovině, ví snad každý. Ne každý už si na ní ale rád pochutná. Zatímco zelenina je totiž oblíbená především u dospělých a zdravý životní styl milujících jedinců, ovoce si díky své sladké chuti nachází příznivce i u dětí. Jeho vitamíny a živiny nám přitom mohou pomoci nejen cítit se lépe, ale podobně jako zelenina také předcházet řadě onemocnění.
Ovoce je známé především svým blahodárným vlivem na imunitní systém člověka. Ne nadarmo proto nosíme nemocným především pomeranče a banány, aby se cítili brzy lépe. Ovoce v podobě banánů či meruněk nám však může pomoci například také snížit vysoký krevní tlak. Zvýšený příjem ovoce může navíc pomoci v léčbě onemocnění dásní či jako prevence proti rakovině.
Díky vysokému obsahu vlákniny pomáhá ovoce snižovat cholesterol, zvyšuje pocit sytosti a plnosti, což může výrazně pomoci při hubnutí nebo udržování hmotnosti ve správném rozmezí. Opomenout nesmíme ani antioxidanty, jejichž přítomnost v ovoci pomáhá neutralizovat volné radikály v těle, které poškozují naše buňky a pomáhají zpomalovat proces stárnutí.
Snad nejsladším a nejoblíbenějším druhem ovoce jsou jahody. Ty mnozí z nás využívají často jako hlavní surovinu či úplnou náhradu sladkých dezertů, v ovocných koktejlech nebo třeba v domácích limonádách. Kromě výtečné chuti mají však také řadu dalších pozitivních účinků.
Pokud trpíme chudokrevností, měly by být jahody nedílnou součástí našeho jídelníčku. Pro vysoký obsah kyseliny salicylové jsou jahody vysoce prospěšné také pro lidi trpící dnou, revmatickým onemocněním či nemocemi z nachlazení. Jahody by v naší stravě neměly chybět ani pokud nás trápí onemocnění ledvin, jater, srdce či cév. Třídenní jahodová kůra při konzumaci 1,5 – 2 kilogramů jahod denně nám potom může ulevit od zácpy či hemoroidů. Rozetřené syrové jahody v podobě pleťové masky mají také protizánětlivé účinky na naši pokožku. Jahody jsou navíc tvořeny z 90 % vodou. Jsou tedy nejen dietní, ale také nám jejich konzumace pomáhá zvednout přísun tekutin.
