V těchto mrazivých zimních dnech se většinou těšíme jen na jedno – až si doma pořádně zatopíme. Kdyby to bylo možné, spousta z nás by tento zimní čas trávila v teplých ponožkách u krbu a popíjejíc horké kakao sledovala přes okno zimní zasněženou krajinu. V reálu, pokud tedy nejsme zrovna na horské chatě, to ale funguje trošku jinak.
Obzvláště pokud bydlíme v panelákových a jiných bytech, je pro nás naprosto nereálné pořídit si domů krb s živým ohněm. Tedy představa vyhřívání se večer v teple u krbu pro nás zkrátka padá. Musíme se tedy spolehnout na ostatní zdroje tepla.
Vytápění je na tolik komplikovanou věcí, že je pro něj vyčleněn speciální obor – topenářství. Pokud si chceme nechat opravit nefunkční, zrekonstruovat staré či vybudovat úplně nové vytápění v našem domě, obrátíme se právě na muže, kteří se živí topenářskými pracemi.
Základní rozdělení topení je na lokální a ústřední. Lokální vytápění je výhodné spíše v malých bytech o prostorách jedné až dvou místností. Pro lokální vytápění se používají topidla rozmístěná v jednotlivých místnostech. U tohoto vytápění existují dva druhy topidel – konvektivní a sálavé. V konvektivním topidle se ohřívá především vzduch, kdežto v sálavém topidle se teplo přenáší dlouhovlnným infračerveným zářením.
Ústřední vytápění zvolíme, pokud máme větší byt nebo dům o více než dvou místnostech. Zvolit si můžeme radiátory, podlahové nebo dokonce stěnové vytápění. Celý systém vyjde levněji než by vyšel součet cen jednotlivých lokálních topidel a navíc nezabírá skoro žádné místo. Tento typ vytápění se dále dělí na klasické ústřední topení, nízkoteplotní vytápění a teplovzdušné topení. U klasického ústředního topení zajišťuje přenos tepla mezi kotlem a radiátorem cirkulující voda o vysoké teplotě. U nízkoteplotního vytápění, jak už název napovídá, potřebujeme mnohem méně vyhřátou topnou vodu, a to zejména díky široké ploše, kterou takový typ topení zaujímá. Zde mluvíme právě o podlahovém a stěnovém vytápění.
Co se týče zdrojů energie na vytápění, můžeme vybírat hned ze sedmi možností. Elektřina, tepelné čerpadlo a zemní plyn asi nikoho z nás jako zdroj energie pro vytápění nepřekvapí. Další možností jsou však kapalná paliva, která fungují na zkapalněný propan nebo lehký topný olej. V tomto případě je však cena energie vyšší a je třeba mít zásobník paliva. Opravdu jsme se nevrátili v čase, když řekneme, že dalším využívaným zdrojem energie je uhlí. Není už však potřeba kotelníka, který by do kotle přikládal. V dnešní době existují i automatické kotle na uhlí, které dokonce snížily emise. Dálkově dodávané teplo je zase k dispozici především ve městech. A posledním typem paliv je biomasa, tedy obnovitelný zdroj energie. V podstatě jde o přeměněnou sluneční energii, zachycenou rostlinami a uloženou ve formě chemické energie.
Způsobů vytápění i zdrojů energie je dnes zkrátka mnoho. Aby však vše fungovalo nejlépe, jak může a abychom ušetřili co nejvíce peněz, musíme si zvážit všechny faktory a až potom topení vybrat.