Když se projdete po ranní zahradě, mezi kapkami rosy na listech si možná všimnete lesklé stopy. Čí je? Hmyzu určitě ne. Právě tady se dostáváme k častému omylu … lidé často zaměňují plže za hmyz. Ale kdo patří mezi plže? A čím se liší od hmyzu, který na zahradě také nacházíme? V tomto článku najdete odpovědi, které vám pomohou lépe chránit zahradu a pochopit, co skutečně škodí rostlinám a co naopak ne.
Obsah článku
Kdo patří mezi plže?
Plži nejsou hmyz, ale samostatná skupina živočichů patřící mezi měkkýše (Mollusca).
Do této třídy zahrnujeme například šneky, slimáky a plzáky. Typickým znakem plžů je měkké tělo bez kostry, svalnatá noha a často i ulita. Právě ulita je tím, co si většina z nás okamžitě vybaví při slově šnek.
Zástupci plžů mají významnou roli v přírodních ekosystémech. Někteří se živí odumřelou rostlinnou hmotou a podílejí se na koloběhu živin. Jiní však mohou být pro vaši zahradu velkou hrozbou, protože ožírají listy, plody i mladé výhonky rostlin. Typickým příkladem škůdce je plzák španělský, který je v posledních letech častým tématem diskusí zahrádkářů.
Jak rozeznat hmyz od plžů?
Možná se ptáte, proč na tom vlastně záleží. Rozdíl mezi hmyzem a plži je zásadní. Hmyz má tělo rozdělené na hlavu, hruď a zadeček, disponuje chitinem tvořenou kostrou a šesti končetinami (většinou). Naopak plži mají jednolité měkké tělo a pohybují se pomocí svalnaté nohy.
Hmyz se rozmnožuje vajíčky, často s vývojovými stádii jako je larva či kukla, zatímco plži kladou želatinová vajíčka přímo do půdy. Už jen tento detail vám pomůže pochopit, že strategie ochrany rostlin proti těmto skupinám se musí lišit.
Jsou plži na zahradě k užitku nebo jen škodí?
Plži nejsou jednoznačně škodliví. Někteří z nich likvidují organické zbytky, a tím podporují zdraví půdy. Jiné druhy ale dokážou během několika nocí zničit záhon salátu nebo mladých sazenic, což určitě nechceme.
Velkým problémem bývají především zástupci invazivních (dostali se k nám z jiných částí Evropy) plžů. Tito slimáci nemají přirozené predátory a jejich populace roste rychle. Proto se stávají výrazným škůdcem, kterého si všimne každý zahrádkář.
Pokud jste někdy ráno objevili sežrané listy nebo dokonce celé rostliny, je pravděpodobné, že viníkem je právě plž a nikoli hmyz.
Jak chránit zahradu před plži?
Možností je více. Někteří lidé dávají přednost přírodním metodám. K nim patří například podpora přirozených nepřátel plžů například ježků, ropuch nebo slepic. Jiní používají bariéry, třeba měděné pásky nebo ostrý písek, které slimákům ztěžují pohyb.
Může být hmyz na zahradě prospěšný?
Stejně jako u plžů platí, že hmyz nemusí být vždy škodlivý. Včely a čmeláci patří k nejcennějším opylovačům, bez kterých bychom se neobešli. Berušky pomáhají likvidovat mšice a pestřenky se živí drobným škodlivým hmyzem.
Na druhé straně stojí housenky, mandelinky nebo mšice, které dokážou napáchat velké škody na rostlinách. Proto je důležité naučit se rozlišovat, kdo je na vaší zahradě vítaným hostem a kdo je nezvaným škůdcem.
Co si z toho vzít?
Plži nejsou hmyz, i když je lidé často zaměňují. Kdo patří mezi plže? Především šneci, slimáci a plzáci, tedy měkkýši s měkkým tělem a svalnatou nohou. Na zahradě mohou být jak užiteční, tak škodliví. Zástupci invazivních plžů dokážou zničit úrodu během krátké doby, a proto si zaslouží naši pozornost.
Pokud chcete svou zahradu chránit, zaměřte se na rozlišování druhů a vhodné metody ochrany. Využijte přírodní způsoby, podporujte přirozené nepřátele plžů a chemické prostředky berte jen jako poslední řešení.
Až příště spatříte lesklou stopu mezi záhonky, budete vědět, že nejde o hmyz, ale o plže. Díky tomu dokážete správně zasáhnout a uchránit si nejen úrodu, ale i radost z vlastní zahrady.
Zdroje: ZahrádkářskáPoradna.cz, Pasti.cz, HubeníŠkůdců.cz, Veronica.cz, GreenSplit.com, PotravinovéZahrady.cz
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.