Na stole před vámi leží vonící vepřová pečínka s bramborem, vám už se z pohledu na ni sbíhají sliny a nemůžete se dočkat, až se do ní pustíte. Ale zamysleli a zajímali jste se někdy o to, odkud vlastně jednotlivé ingredience na vašem talíři pocházejí? Maso je od mého oblíbeného řezníka, chodím tam už mnoho let, vždy je výborné, a brambory ze supermarketu, nejspíš zní vaše odpověď. Jen málo z nás už se zajímá, ze které země bylo co dovezeno, jak dlouhou cestu musely brambory urazit, než se ocitly na našem stole. Rozhodující je cena.
Všeobecně máme nějaké povědomí o tom, že většina potravin, které konzumujeme, nepochází z našich lokálních zdrojů. Tropické ovoce u nás ani není možné vypěstovat, mořem nedisponujeme, takže mořské plody také pochází ze zahraničí. Co ale právě takové brambory nebo maso? Více než padesát procent rozlohy našeho státu tvoří zemědělské půdy. Z toho sedmdesát procent je půda orná. Pro rostlinnou výrobu máme velmi dobré podmínky, mírný klimatický pás, dost slunce i srážek zajišťuje bohatou úrodu. Proč se k nám tedy většina ovoce i zeleniny dováží ze zahraničí a na co je využita půda u nás?
Potraviny ze zahraničí jsou levnější, což hraje zásadní roli v jejich dovozu. Česká zelenina je kvalitnější, čerstvější a nezatěžuje tolik životní prostředí, ale lidé se dívají především na nízkou cenu. Většina zemědělců tak na pěstování náročné zeleniny rezignovala a na našich polích můžeme nejčastěji vidět obilí, řepku, nebo krmné plodiny. Jiné to není ani s produkcí masa a chovem prasat a dalších užitkových zvířat. Chovů je u nás mnoho, avšak i přesto většina masa v supermarketech pochází z okolních zemí. Zemědělců a zemědělských družstev je u nás mnoho, avšak stále více se jim nevyplácí se zaměřovat na produkci, a tak se někteří orientují třeba jen na opravy zemědělských strojů.
Zkuste tedy, příště, až půjdete na nákup, se zamyslet nad tím, jaké potraviny kupujete. Děláte to i pro své zdraví, na kvalitě se nevyplatí šetřit. Také tím podpoříte místní ekonomiku a tuzemské výrobce.
