Ústřední topení není jen o radiátorech

Ústřední topení není jen o radiátorech

V létě na to většinou ani nemyslíme a v zimě potom nadáváme, že jsme to nezačali řešit dřív. Bez topení si zimu umí představit jen málo kdo. Pokud nemáme doma krb, kterým bychom mohli vytvořit příjemné a udržitelné teplo v celém našem domě, nezbývá nám než se spoléhat na ústřední topení.

Ústřední topení funguje na základě jednoho jediného zdroje. Teplo z tohoto zdroje je prostřednictvím rozvodů rozšiřováno do celé budovy nebo její části. Celý tento systém ústředního topení se tedy skládá z tepelného zdroje, rozvodů a tepelných výměníků neboli nám dobře známých radiátorů. Oným tepelným zdrojem je kotel, který bývá většinou umístěn ve sklepě, kde je také sklad nebo zásobník paliva. V rozvodech potom probíhá „teplé“ vedení páry či vody směrem do jednotlivých radiátorů a „chladné“ vedení zpět ke kotli.

I když všechna ústřední vytápění fungují na stejném principu, přeci jen se v něčem liší. Podle toho, co našimi radiátory „probíhá“ se liší na topení horkovzdušné, parní či vodní. Pokud se zaměříme na novější systémy vytápění, nejoblíbenějším médiem je u nich voda. Voda, která zprostředkovaně vyhřívá naše obydlí má teplotu mezi 50 a 80 stupni celsia a často má hned dvojí využití- vytápění a ohřev užitkové vody.

Ovšem to, aby ústřední topení fungovalo a zdroj tepla se dostal až k nám do pokoje, kde ho ostatně potřebujeme nejvíc, zajišťují již zmíněné rozvody. Podobně jako se může různit médium, kterým se teplo šíří, různí se i materiály, ze kterých se tepelné rozvody vyrábějí. Když si představíme jakoukoliv spleť trubek, většina z nás si asi představí kovový materiál. Kovový materiál může mít v tepelných rozvodových systémech hned dvě podoby- ocel nebo měď. Tyto materiály mají v teplených rozvodech rozhodně své místo, nicméně jejich montáž je pracná a zdlouhavá. Proto řada projektů přechází na plastové materiály. Plastové rozvody mají celou řadu výhod, ale také pár problémových vlastností, jako je velká teplotní dálková roztažnost a u některých plastů také menší tepelná odolnost.

Optimálním materiálem pro rozvody by tedy měl být materiál, který v sobě spojuje vlastnosti jak kovových, tak plastových materiálů. Takovéto kombinace materiálů jsou potom nazývány vícevrstevnými. Hlavní výhodou těchto materiálů je jeho jednoduchá a snadná montáž a univerzální použití.

To, jaké rozvody si vybereme, záleží čistě na nás a na možnostech našeho domu. I přes to, že dnes máme na výběr z tolika druhů rozvodů a stále vznikají nové a nové, spousta z nás by na ty klasické nedala dopustit. Ovšem jak už tomu bývá u většiny specializovaných věcí, nejlepší je nechat si poradit od odborníka.