Jsme doma v bezpečí?

Jsme doma v bezpečí?

Snad každý z nás, když byl malý, se někdy doma bál. Nejdříve jsme se těšili, až budeme moci bývat doma sami, abychom si dokázali, že už jsme velcí, ale když ta chvíle potom přišla a my zůstali sami doma, začali jsme se bát. Tehdy jsme se báli hlavně strašidelných postav z televize, případně cizích lidí, zejména mužů, kteří by mohli přijít k nám domu a ukrást nás. I přes to, že náš dům by pro nás měl být tím nejbezpečnějším místem na světě, ne vždy se v něm cítíme úplně klidní a bez obav. Také jako dospělí se bojíme, jen se náš strach trošičku přetransformoval na jiné věci. Pokud nejsme mediální hvězda, prezident, nebo hledaný zločinec, na jehož dopadení je vypsaná odměna, je poněkud nepravděpodobné, že by se k nám domů někdo vloupal za účelem nás unést nebo zabít. Náš strach se týká o něco přízemnějších, pro nás však velmi důležitých věcí- našeho majetku.

Zloději si podle známosti nebo osobnosti daného člověka nevybírají a mohou se vloupat do jakéhokoliv náhodného domu. I přes to, že si většina z nás klade otázku: „Proč by se proboha měl někdo vloupat zrovna k nám?“, všichni z toho máme obavy. Nejčastěji nás tyto myšlenky napadají právě, když jsme sami doma. Možná v nás pořád dřímá malé dítě a máme v sobě zakořeněné, že když jsme doma sami, může se nám něco stát. Nebo je to možná tím, že když je člověk doma sám a v tichu, více vnímá všechny zvuky, kterým by normálně nepřikládal žádnou váhu, jako například zavrčení lednice či zašustění sáčku v průvanu. Když jsme doma sami, a to především večer, naše smysly jsou mnohem zostřenější, než je tomu jiné dny, když s námi někdo v bytě či domě je.

Paradoxně ale větší strach z vloupání a odcizení majetku bychom měli mít, právě když je náš dům či byt delší dobu opuštěný. Potencionální zloději totiž většinou nejsou, obzvlášť tady v Česku, jako z kriminálních filmů, kde se vloupají do domu a při cestě za jejich cíle zabijí každého, kdo se jim postaví do cesty. To, že je někdo v domě uvidí, je pro ně příliš velký risk. Zaměřují se tedy spíše na delší dobu neobývané domy, kde jim nehrozí konfrontace s jejich obyvateli. Z tohoto důvodu se snažíme náš dům všemožně zabezpečit. Dveře s kvalitním zámkem jsou základem, ale pro zloděje je to otázka pár vteřin, než ho otevřou. Někteří z nás mají tedy i jiné bezpečnostní systémy jako alarm či bezpečnostní kamery.

Pokud ani tohle pro náš pocit zabezpečení nestačí, jsou tu firmy, které nám mohou nabídnout kromě konzultace ohledně nejlepšího zabezpečení pro náš dům také osobní ostrahu našeho majetku. Tyto služby můžeme využít pro naši firmu, ale také pro náš dům například v době dovolené nebo delší nepřítomnosti. Některé z nich také nabízí venčení domácích mazlíčků či vybírání pošty po dobu naší nepřítomnosti. Nám už potom stačí jen odjet na dovolenou a o nic se nestarat.