Po horkém létě může přijít velmi rychle krutá a dlouhá zima. Odborníci upozorňují na to, že těžba tvrdého dřeva se omezuje, a ti, kdo topí ve svých domovech dřevem, by měli včas myslet na vytvoření dostatečných zásob. Palivovým dřevem se topí nejčastěji v krbech a krbových kamnech, oblíbené je hlavně tvrdé dřevo takových stromů jako je dub, buk, habr a bříza. Zákazník dostane kmeny již nařezané, naštípané a připravené na použití. Dají se objednat a koupit i jiné druhy dřeva, včetně měkkých dřevin jako je smrk, borovice a modřín. Palivové dřevo se objednává na jednotky, které představují prostorový metr sypaný. Ten vznikne tak, že polena se volně nasypou do krychle o rozměru 1 x 1 x 1 metr. Polena mají různé velikosti, jejich délka se pohybuje od 25 do 50 centimetrů. Dá se koupit i vak palivového dřeva, kde jsou různá polínka, dlouhá i kratší, z tvrdého i měkkého dřeva. Většina firem dřevo nejen prodává, ale zajišťuje i jeho dopravu až k zákazníkovi, na krátké vzdálenosti někdy nabízí dovezení zdarma.
Dřevo zůstává přes některé nevýhody stále populárním palivem. Bylo pro člověka prvním zdrojem tepla a na rozdíl od uhlí, plynu a topného oleje je obnovitelným zdrojem energie. Při jeho spalování se do vzduchu uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého jako při jeho tlení v lese. Oxid uhličitý se fotosyntézou přeměňuje na kyslík a uzavírá koloběh uhlíku. Palivové dřevo je tak považováno za naprosto ekologický zdroj energie. Když se spaluje v moderních kotlích, kamnech a krbech, zůstává z něj nevyužito jen velmi malé množství tepla. Podmínkou ale je, že se dobře vysuší. Podíl vody na váze čerstvě poraženého stromu je asi padesát procent, pro spalování je vhodné dřevo vysušené na 15 až 20 procent. Výhřevnost palivového dřeva je výborná, při efektivním topení může metr krychlový dřeva nahradit například 500 kilogramů koksu nebo 700 až 800 kilogramů uhelných briket. Abychom dosáhli vysoké výhřevnosti, musíme topit dřevem, vysušeným výhradně na vzduchu, uskladněným v polenech nebo štěpinách se zbytkovou vlhkostí maximálně dvacet procent. Dřevo tedy nejlépe nakoupíme po zimní těžbě a na dva až tři roky ho uložíme do dřevníku. Buková nebo březová polínka vyschnou rychleji, delší dobu si počkáme na dřevo z dubu nebo akátu.
