Dřevo se jako téměř univerzální materiál používá už několik tisíc let. Dřevo vysoké kvality se užívá pro technicky náročné konstrukce, jako jsou haly, mosty a konstrukce s velkým rozpětím, dřevo střední a nižší kvality nachází využití pro výrobu podlah, stěn a stropů. Protože je tento materiál tvořen vlákny a sesychá se nebo naopak bobtná ve směru kolmém na vlákna, lze jeho rozměrové změny minimalizovat vhodným konstrukčním řešením. Jedním z nich je tzv. křížové lepení, při němž jsou směry vláken jednotlivých vrstev na sebe kolmé. Při výrobě aglomerovaných materiálů se dřevo nejprve rozdělí na drobné části, od vláken až po velkoplošné třísky, a tyto drobné části se spojují do jednoho celku. Tím lze dosáhnout nižší vlhkostní roztažnosti dřeva. Díky vzrůstajícímu technickému pokroku se zvyšují možnosti zpracování dřeva, neustále jsou vyvíjeny dokonalejší lepící směsi a aplikační postupy, vznikají nové druhy rozmanitých materiálů.
Hrubé dřevo se do elegantních linií opracovává soustružením. Nechá vyniknout zajímavé struktuře jednotlivých let, zapůsobí přirozeným tónováním. Zpracovat lze jakýkoliv druh dřeva, buk, dub, smrk, borovici, jasan. Důležité je to, zda se dřevo opracovává jako čerstvé nebo suché. Čerstvé neboli mokré dřevo se zpracovává lépe, také se při práci s ním tolik nenapráší. Nevýhodou je to, že postupné vysychání může změnit tvar i rozměry předmětu. Při rychlém vysychání opracovávaný předmět může dokonce popraskat. Suché dřevo je tvarově stálé a má také barvu, která se již nebude měnit. Opracování je náročnější, problém však vyřeší moderní zařízení. Technologie jako je soustružení se využívá při výrobě zábradlí a zábran, částí nábytku, zdobení a doplňků, jako jsou úchyty, madla, čela a kliky, garnýže, nádoby, náčiní a hračky.
Při výrobě nábytku se dělají i dřevěné spojovací materiály, nábytkové kolíčky, spojovací lamelky, vyspravovací lodičky, suky a zaslepovací zátky.
